Promiňte mi, pokud budu v tomto úvodu poněkud emotivní, ale když jsem přišel z práce domů, zapnul televizi a podíval se na opakování starých Simpsonů, trochu jsem se rozohnil. Když jsem uviděl tyhle žluté kreslené postavy s předkusem a líbeznou bezelstnou chůzí v některých téměř zapomenutých dobrodružstvích starších více než deset let, ukáply mi slzy. Sledoval jsem jejich rošťárny, vtípky i šílené kousky a jednou nebo dvakrát jsem povzdechl. Ale nechápejte mě špatně. Nebrečel jsem, protože bych byl smutný. Brečel jsem ze zuřivosti. Opravdu museli rozsekat vysílané epizody Simpsonů tak mizerně, že z nich udělali téměř nesrozumitelnou kaši? Jenom aby tam nacpali o několik reklam na přesolené tyčinky víc? Je tohle způsob, jakým televizní stanice vrací roky naší otrocké a slepé oddanosti?